Iluze princů na bílém koni a princezen na jednorožcích19. 7. 2023

V moderním světě se setkáváme s nekonečným množstvím lidí a zjišťujeme, že navázání a udržení partnerského vztahu není tak snadné, jak bychom si představovali. Úspěch v partnerských či mezilidských vztazích vyžaduje od nás schopnost uvědomit si naše psychologické zvláštnosti a vyrovnat se s nimi. Často se přistihujeme při neustálých obviňováních, sebelítosti či neumění vyjádřit své potřeby tak, aby je ostatní lidé skutečně pochopili. V takových momentech si často vytvoříme iluzi, že naše problémy jsou jen důsledkem toho, že jsme ještě nepotkali tu "správnou osobu". Křehká myšlenka, která nás pohltí v obtížném období a vede nás k hledání někoho, kdo konečně pochopí naše problémy. Přitom problém spočívá spíše v naší vlastní povaze.

Když uvěříme, že "správná osoba" je tím, co nám chybí, zanedbáváme a ignorujeme jednu podstatnou věc: a to sami sebe a naše vlastní povahové nedostatky. Nespravedlnosti, k nimž jsme náchylní, naše netrpělivost, sebelítost a neznalost způsobu jak efektivně vyjádřit naše potřeby jsou pouze pár příkladů, které k jejich seznamu patří. Když vztah selže, je přirozené hledat vinu mimo sebe. Hledání "správného partnera" se zdá být snazší, než se smířit s vlastními chybami a být konforntovaný vlastní nedokonalostí. Přesto tento přístup udržuje naše vztahové očekávání iracionální a nereálná nejen dnes, ale I v do budoucna.

Je náš problém opravdu v tom, že jsme nepotkali tu pravou osobu? Nebo je to jen útěk od sebereflexe a vlastní zodpovědnosti? Každý člověk je složitou kombinací zkušeností, hodnot, vlastních stínů a osobnostních rysů. Mít na paměti tuto realitu života, by nám mělo pomoci otevřít oči spíše než podléhnout iluzi, že "správná osoba" jednoho dne přijde a vyřeší všechny naše problémy.

Namísto toho bychom se měli zaměřit na sebe a na naše vztahové dovednosti. Můžeme se naučit lépe porozumět ostatním a vyjádřit své potřeby v jasném a laskavém duchu. A co je ještě důležitější, můžeme se naučit přijímat a pracovat na našich vlastních nedostatcích. Tím se rozvíjíme a posouváme směrem k lepším mezilidským a partnerským vztahům.

Ve světě neustále vytěžovaném sociálními sítěmi, seznamovacími aplikacemi a nekonečnými možnostmi setkávání, se stává čím dál tím těžší najít skutečnou lásku. Jakmile se jednou rozumně rozhlédneme kolem sebe, uvědomíme si, že potkat nové lidi ve skutečnosti není ten nejdůležitější krok. Skutečnou prací, kterou bychom měli pro sebe udělat, je přijít na kloub tomu, co nám vlastně ztěžuje náš život a to s jakoukoli osobou, na kterou bychom mohli v životě narazit.

V dnešní době je snadné se nechat unášet romantickými představami a iluzemi o dokonalé lásce. Toužíme po vzrušení, nových začátcích a možnostech, které nám moderní technologie nabízí. Ale často zapomínáme, že tyto možnosti jsou pouze povrchní a nestabilní. Skutečná láska si vyžaduje čas, trpělivost a především schopnost se vzdát části svého vzrušeného pocitu nekonečných možností.

Lidé se dnes bojí dělat kompromisy a poskytovat důvěru druhému člověku. Spíše se zavírají do svých vlastních světů a vyhledávají povrchní, bezpečné vztahy, které jim nedovolí vyjít ze své komfortní zóny. Tím však ztrácíme možnost skutečného ozdravení a růstu v lásce.

Neexistuje "správná osoba" připravená přijít a přeměnit naše vztahy v ideální. Místo toho nám cesta ke spokojeným vztahům leží v přijetí našich vlastních nedokonalostí a práci na nich. Ovšem, když se naučíme být trpěliví.

Možná to zní temně, ale takovéto osvobozující zjištění  nám může pomoci přesměrovat naši energii z vyčerpávajícího koloběhu stereotypu, nových setkání a seznamování na hledání skutečné citové zralosti, na které může být jednoho dne postavena skutečná láska a vztah. Není to snadné, vyžaduje to odvahu a opravdové sebepoznání. Ale v konečném důsledku je to jediná cesta, jak najít toho pravého partnera, který nás bude doprovázet na naší cestě životem.

Abychom mohli najít skutečnou lásku, musíme se otevřít možnosti být zranitelní. Musíme si uvědomit, že i přes všechna očekávání a snahy můžeme narazit na potíže a obtíže vztahů. A právě ty nás posunou dál k hloubkovému poznání sebe i druhého člověka.

Skutečnou prací, kterou bychom měli udělat, je přestat unikat před těmito obtížemi a stavebními kameny lásky. Je třeba být ochotni projít si skrz ně a naučit se z nich těžit a poučit. Musíme se dívat na své vztahy jako na dílny, ve kterých se neustále pracuje na vzájemném vztahu. Až potom můžeme dosáhnout hlubokého porozumění a opravdového naplnění v partnerství a lásce.